#
#
#
#
#
#
#

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

Obsah

Historie obce

Historický stručný přehled do roku 1945:
 

Počátky dějin

Obec Svor se poprvé připomíná v roce 1502. Původně znělo její jméno „Rigersdorf“ (psáno také Rugersdorf), zřejmě podle lokátora Rügera. Byla pravděpodobně založena ve druhé polovině 15. století, a to na panství Milštejn (zřícenina hradu Milštejn leží v lesích, již na katastru obce Trávník) Berků z Dubé. V 16. století se milštejnské panství stalo součástí panství zákupského, s nímž nebylo územně spojeno. Ve Svoru se vybíralo clo, obyvatelstvo se živilo zemědělstvím. V roce 1560 se zde nacházelo 28 usedlostí.

 

17.-18. století

Od roku 1612 vlastnili panství Novohradští z Kolovrat, v roce 1632 přešlo sňatkem na  sasko-lauenburské vévody, v 18. století dědictvím na bavorské vévody. Obyvatelstvo se stále živilo zemědělstvím, v polovině 17. století zde bylo 47 usedlostí, z řemeslníků pouze jeden kolář. Ale už v roce 1612 se poprvé uvádí mlýn (vznikl tedy již dříve; budova po 2. světové válce zanikla).  Nacházel se zde také rozsáhlý panský lesní revír a v obci obydlí nadlesního. Velké lesní bohatství přilákalo Jana Václava Müllera (dříve pracoval v Okrouhlé a ve Falknově), který zde v roce 1750 založil sklárnu, nazývanou Antonínova huť. Ta dala základ názvu Nová Huť, který se používá pro místní část obce dodnes. Ve sklárně se tehdy vyráběly mj. lustrové ověsky a vznikl při ní také hostinec; již dříve provozoval hostinec přímo v obci také svorský rychtář. Koncem 18. století se začala budovat státní silnice od Rumburka do vnitrozemí. V roce 1778 v době války o dědictví bavorské došlo u Svoru k bitvě mezi pruskou a naší armádou, v níž Prusové zvítězili a jejich velitel princ Jindřich se utábořil na Hamrichu (Rousínovském vrchu), než svůj hlavní stan přeložil do Svojkova. Následujícího roku si bojiště přijel prohlédnout císař Josef II. Koncem 18. století vznikla na konci obce pila na vodní pohon a rybník, který soustřeďoval vodu, aby vodní síla pro pilu byla dostačující. Rybník se dochoval dodnes. V souvislosti se školskými reformami císařovny Marie Terezie vznikla ve Svoru už v roce 1777 škola (její původní budova byla zbořena až po 2. světové válce, na jejím místě dnes stojí garáže).

 

19. a začátek 20. století

Začátkem 19. století získala panství toskánská větev Habsburků. Vedle zemědělců zde tu a tam pracoval nějaký řemeslník. V roce 1826 zde založil Antonín Balle ze Cvikova barvírnu látek pro svého syna Viléma, který zde pak zavedl také potisk bavlněných látek (kartounů).  Pokračovala stavba státní silnice směrem na Nový Bor (po velké části jejího tělesa dnes vede cyklostezka Sv. Zdislavy). V té souvislosti vznikl také hostinec v čp. 9, dodnes zachovaná jednoduchá klasicistní stavba. V roce 1813, v době napoleonských válek, se stala obec průchodištěm vojsk jak našich, tak nepřátelských, která částečně tábořila na loukách podél silnice na Rumburk. Obecní kaple Nejsvětější Trojice byla v obci zbudována na místě dřívější zvonice v roce 1788, ale do provozu uvedena až v roce 1808, kdy vznikly nadace na její provozování.

V roce 1847 se panství stalo soukromým majetkem tehdejšího císaře Ferdinanda V. Dobrotivého. Ještě před dokončením předávacích prací bylo v roce 1848 zrušeno poddanství a ve stejném roce, ale o něco později, císař odstoupil. Převzal tedy již jen velkostatky, zatímco poddaní přestali být poddanými a nadále podléhali státním úřadům. Svor se stal součástí soudního okresu Cvikov a politického okresu Jablonné v Podještědí. Nicméně i vztahy s bývalým majitelem panství zůstávaly silné. Ve Svoru vlastnil značně rozsáhlé lesy, náležel mu i patronát vůči svorské škole. Jeho majetkem se nakonec stala i sklárna Nová huť. Po císařově smrti (1875) byla zrušena, naopak Gustav Balle přeměnil svou textilní manufakturu v roce 1873 na sklárnu, avšak nakonec brzy ji musel prodat Münzelům. Zdá se, že v souvislosti se založením sklárny sem přišlo více českých sklářů a ti vytvořili poměrně početnou českou menšinu. Jinak se lidé ve Svoru živili nadále zemědělstvím, také pracovali jako dřevorubci a přivydělávali si tkaním. V poslední třetině 19. století a na začátku 20. století (do 1. světová války) zaznamenala obec velký rozkvět: v roce 1869 sem byla zavedena železnice (trať Bakov nad Jizerou-Rumburk), 1879 postavena nová budova školy, 1887 vznikl hřbitov (dříve se pohřbívalo ve Cvikově), 1886 vznikla odbočná železnice do Cvikova, kterou v roce 1906 prodloužili do Jablonného, kde navázala na trať Česká Lípa-Liberec, v roce 1898 byl postaven vodovod z pramenů ve zdejších lesích a v roce 1914 byla obec elektrifikována. Někdy v té době vzniklo také lesní koupaliště, které existuje dodnes.

 

Meziválečné období a období 2. světové války

V meziválečném období nabyla na významu svorská česká menšina, která se rozrostla o státní zaměstnance (na železnici, na poště) sem překládané. Celkový počet obyvatel obce přesahoval v meziválečném období číslo 1 300. Už v roce 1919 vznikla česká škola, nejprve v prostorách školy německé, od roku 1926 ve vlastní, nové budově. Řídící učitel české školy Karel Sucharda se stal dokonce ve třicátých letech na několik let starostou obce. Sklárnu od Münzelů v roce 1926 koupili Riedelové, majitelé komplexu skláren v Jizerských horách s centrem v Dolním Polubném. Od nich si ji v roce 1933 pronajal Josef Reiner, který zde zavedl výrobu optického a polooptického skla. Ani Svoru se nevyhnula světová hospodářská krize třicátých let, takže se zde objevilo mnoho nezaměstnaných. Ve třicátých letech došlo ke kompletní regulaci Svorského potoka (na některých místech byl regulován už daleko dříve), tato akce spadala do programu nouzových staveb pro nezaměstnané. V letech 1937-1938 se stavěly na okraji svorského katastru (na Nové Huti, směrem k Rumburku) tzv. řopíky, součást vojenského opevnění našich hranic.

Od 3. října 1938 se stal Svor na základě Mnichové dohody součástí Německé říše, podstatná část českého obyvatelstva odtud uprchla.

 

Poválečné období

Po 2. světové válce se do Svoru vrátili čeští obyvatelé, navíc zde zůstala řada smíšených rodin, takže výměna obyvatelstva nebyla tak drastická jako v jiných obcích. Ani zde se však přechod do poválečné doby neobešel bez vykrádání domů a mnohé nevraživosti. K vystěhovávání Němců došlo již začátkem léta 1945, k další vlně pak následujícího roku. Teprve v roce 1947 se obec oficiálně přejmenovala z německého Röhrsdorf na Svor. Ačkoliv přicházeli i noví osídlenci, počet obyvatel značně poklesl a udržuje se zhruba na polovině meziválečného stavu. Řada domů a domků zchátrala a spadla nebo byla zbořena, jiné zachránili chalupáři z Prahy a jiných velkých měst. Vznikl zde menší pionýrský tábor a později na druhé straně obce velký tábor podniku Sepap Štětí. Hlavní obživou obyvatel v poválečné době byla již z naprosté většiny práce ve sklárně, JZD zde sice vzniklo, později jej pohltil státní statek, ale zdejší louky a pole se využívaly málo, jen za sklárnou byl postaven kravín. V roce 1967 byla vyhlášena přírodní rezervace Klíč, v roce 1976 CHKO Lužické hory. V roce 1975 byla dokončena obchvatná silnice od Nového Boru na Cvikov, ale kvůli ní o dva roky dříve zrušena trať do Jablonného v Podještědí. Po celé poválečné období měl Svor vlastní samosprávu (národní výbor) a školu (málotřídní – první stupeň).

Na přelomu 20. a 21. století zaznamenala obec opět další rozvoj – vylepšení infrastruktury a životního prostředí plynofikací a stavbou kanalizace.

Dnes má obec především rekreační charakter, je známa krásným přírodním okolím. Obcí prochází několik turistických tras Klubu českých turistů. Nachází se zde také nástupní místo na lyžařské běžecké trasy Lužickohorské magistrály. Prochází tudy také významné cyklotrasy, např. cyklostezka Sv. Zdislavy, jejíž I. etapa, úsek z Nového Boru do Svoru, byl zprovozněn v roce 2017. V roce 2017 byla postavena a proznačena naučná stezka za Lilií zlatohlavou, která seznamuje návštěvníky s historickými, kulturními a přírodními zajímavostmi obce Svor. Stezka je součástí systému naučných stezek Klubu českých turistů.

Rousínov

Obec Rousínov, původně Morgenthau, se poprvé připomíná v roce 1600.  V polovině 17. století ji tvořilo pouze jedenáct usedlostí, lidé se živili zemědělstvím, ale patrně dosti těžce. V roce 1706 byl postaven mlýn. Koncem 18. století zde začaly vznikat brusírny skla na vodní pohon,  v poslední čtvrtině 19. století bělidlo rodiny Alberů.

Děti navštěvovaly školu ve Svoru, v roce 1876 vznikla v Rousínově samostatná škola, pro niž byla v roce 1899 postavena nová budova (dnes penzion).  V roce 1922 vznikla i česká škola, umístěná ve stejné budově.

V roce 1925 byl Rousínov elektrifikován a ve stejné době zde vzniklo stavební družstvo Stráž severu pro stavbu domků. Teprve ve třicátých letech 20. století byl postaven vodovod. Po 2. světové válce se obec poměrně rychle vylidňovala a nabyla téměř výhradně rekreačního charakteru.

Obec Rousínov
zmiňována písemně poprvé v roce 1612, ale pravděpodobně vznikl mnohem dříve, kolem roku 1395. V obci bylo mnoho skláren a brusíren skla, mlýn. Dokonce zde byla továrna, která dnes již nestojí.

Osada Nová Huť
vznikla v roce 1750, kdy zde byla postavena sklárna. V 19.století však její výroba stagnovala a v 70.letech 19.století byla výroba zastavena. Objekty byly v roce 1881 strženy. Zůstala zde lesovna, hostinec a obydlí cestáře. V roce 1896 všechny budovy vyhořely, ale byly hned obnoveny
 



Historický stručný přehled od roku 1945:

Po roce 1945 začíná důsledkem II. světové války nová historie obce .

Výnosem MV čj. B-8151-5/9 ze dne 15.11. 1946 byla obec Rohrsdorf přejmenována na Obec SVOR a Morgentau na ROUSÍNOV

Výrazně se snížil počet obyvatel, který je přehledně uspořádán v tabulce výše.

Počátkem 50. let byl Svor a Rousínov vyhlášeným místem pro rekreaci a neobydlené domy koupili jako rekreační chalupy většinou obyvatelé Prahy. V 60. letech byl ve Svoru postaven velký rekreační objekt SEPAPu Štětí, který byl využíván hlavně jako pionýrský tábor. V 70. letech pak byla vybudována sjezdovka, která dnes není funkční.

Po válce byly obnoveny správní orgány a Správní komise byla šestičlenná a jejím předsedou byl František Třešňák, tehdy učitel na místní obecné škole, později její ředitel.
V roce 1946 byl ustanoven Místní národní výbor, který zde nepřetržitě a bezproblémově fungoval až do 90. let.

Chronologický přehled předsedů :

1946 - František Třešňák
1947 – Josef Novák
1948 – František Novák, tajemník Miroslav Rajtr
1951 – újezdní tajemníci – Furbacher, Kryško
1952 – obecní tajemník – Václav Zetek
1954 - předseda – Arnošt Holub, tajemník Karel Strašek
1955 - Richard Ramisch
1955 - Karel Severa, tajemník Karel Strašek
1957 - tajemnice Amilie Kvasničková
1958 - Silvestr Knížek, tajemník Josef Brejšek
1960 - tajemník František Furbacher
1962 - tajemník Josef Smetana
1964 - Rudolf Pobuda
1966 - František Třešňák
1971 - Josef Kořínek, tajemník Václav Jarkovský
1974 - Ladislav Chuchel, tajemník Josef Kořínek
1976 - Josef Kořínek, tajemnice Jarmila Vohlídalová
1981 - Miroslav Slánský, tajemník Karel Brejšek do roku 1990
1984 - Marie Fediuková do roku 1990
1990 - 2010 - Ing. Jaroslava Petrboková
2010 - 2020 - Ing. Kateřina Jonáková

 

Základní údaje o obyvatelích:

 

Rok
Počet obyvatel celkem
z toho
Poznámka:
 
 
SVOR
ROUSÍNOV
věkový průměr





1834
1352
1033
319
 
1843
 
1127
 
 
1850
 
1470
 
 
1869
1567
1047
520
 
1890
1753
1354
399
 
1900
1842
 
 
 
1910
1920
1475
445
 
1930
1763
1313
448
 
1939
1445
1070
375
 
1950
825
 
 
 
1961
875
 
 
 
1970
770
 
 
 
1980
638
 
 
 
1990
561
 
 
 
2000
604
 
 
 
2007
653
 
 
38,8 let
2008
672
 
 
 
2010

2014


684

670


 

 

 
 

Rok
Počet domů celkem
SVOR
ROUSÍNOV
Poznámka
1754
143
112
31
 
1790
178
138
40
 
1834
205
162
43
 
1869
243
183
60
 
1890
247
192
55
 
1910
282
213
69
 
1930
293
216
77
 
1939
 
 
 
 
1950
267
 
 
 
:
:
 
 
 
2010
332
261
72
 

Mobilní aplikace

logo mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Volně ke stažení:

google-play-downloadapp-store-download

 

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...